Úvodní stránka » Historie

Jindřichův Hradec - historie města

Počátky osídlení se datují nejpozději do 10. století. Souvisí s existencí slovanského hradiště. To mělo velmi výhodnou polohu – mezi řekou Nežárkou a Hamerským potokem. Hradiště bylo významným správním centrem a důležitým strategickým bodem na jihu přemyslovského území.

Důležitým mezníkem byl příchod Vítkovců na konci 12. století. Rodový název je odvozován od jména šlechtice Vítka z Prčice († 1194). Ten byl v letech 1169 až 1176 českým stolníkem a objevoval se na významných postech v družině Přemyslovců. Měli významné postavení (Vítkovci) v jižních Čechách a horním Rakousku (Mühlviertel), kde měli velké statky.

Podle pověsti Vítek rozdělil svůj majetek nezi své syny, tzv. "dělení růží". Historicky je doloženo, že Vítek z Prčice měl čtyři syny: Jindřich z Hradce (páni z Hradce, ze Stráže a pravděpodobně i páni z Ústí), Vítek st. (páni z Krumlova). Vítek ml. z Prčic (páni z Rožmberka) a Vítek z Klokot (páni z Landštejna). Kromě toho měl ještě pátého syna, levobočka Sezima z Ústí.

Všechny tyto rody měly ve znaku pětilistou růži, každý rod jinou barevnou kombinaci. Rod pánů z Hradce měl ve znaku zlatou růži na modrém poli, rod pánů z Krumlova nosil ve znaku zelenou růži na stříbrném poli, Rožmberkové červenou růži na stříbrném poli, rod pánů z Landštejna a Třeboně měl ve svém erbu stříbrnou růži na červeném poli a erb rodu pánů ze Stráže nad Nežárkou a Sezimova Ústí tvořila tmavě modrá růže na zlatém poli. Někde je pro pány z Ústí uváděná i černá růže na zlatém poli.

Začátkem 13. století byl na zakládech slovanského hradiště vystavěn gotický hrad. Pod hradem vznikla tržní osada. Díky mimořádně výhodné pozici na křižovatce obchodních cest (střední a východní Čechy, podunají) se brzy Jindřichův Hradec stal vyhledávaným obchodním centrem s pravidelně pořádanými trhy. Město proslulo především soukenictvím. Místní soukeníci ovládli brzy celou Českomorovaskou vysočinu. Jindřichův Hradec byl považován co šíře sortimentu a objemu výroby za jedno z nejdůležitějších míst ve střední Evropě. Ještě v 18. století držel za Libercem druhé místo v českých zemích.

Jindřichův Hradec se nevyhnul ani ničivým požárům. První udeřil v roce 1773. Kromě větší části města byl vážně poškozen i hrad. Druhý požár vzplál 19. května 1801. Zničil na tři stovky městských objektů. I přes tyto katastrofy patřilo město v roce 1848 mezi 8 největších měst v zemi.

Útlum rozvoje přišel s otevřením první jihočeské parostrojní železnice, která spojovala Prahu s Vídní a městu se bohužel vyhnula. J. Hradec byl na trať napojen až o 16 let později. Odklon hlavní trasy, nedostatek pracovních příležitostí a odliv lidí na konci 19. století znamenaly ústup z předních pozic mezi českými městy.