Zcela ojedinělou kulturní a historickou památkou Jindřichova Hradce je bezesporu rozsáhlý komplex gotického hradu a renesančního zámku, který vznikal po staletí na skalnatém ostrohu mezi řekou Nežárkou a Hamerským potokem, na němž byl vybudován dnešní rybník Vajgar. Původní raně gotický palác s okrouhlou věží byl za Oldřicha III. z Hradce v 1. polovině 14. století rozšířen, z roku 1338 pocházejí zcela unikátní nástěnné malby zobrazující tehdy oblíbenou o svatém Jiří, patronu rytířů. Po dalším rozšíření hradu v 15. století doznalo ve století následujícím sídlo pánů z Hradce nejrozsáhlejších stavebních úprav. Původní středověký hrad byl rozšířen o honosný renesanční zámek s velkými a malými arkádami a jedinečným rondelem, jenž je vrcholným projevem mistrného italského renesančního stavitelství.
Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec je třetí největší historický komplex v České republice (po Pražském hradu a Českém Krumlovu). V písemných pramenech je poprvé zmíněn v roce 1220. Návštěvníci mají možnost zvolit si některou ze tří prohlídkových tras.
Nejstarší části hradu jsou k vidění na prohlídkové trase B - Středověký hrad. Zamíříte do hradní Kaple sv. Ducha, uvidíte unikátní nástěnnou malbu legendy sv. Jiří, známou Jindřichohradeckou madonu z roku 1460 a funkční černou kuchyni. Ta bývá občas v letní sezóně v provozu.
Renesanční, barokní, rokokové, empírové a klasicistní prostory zámku zhlédnete, pokud se vydáte trasou A - Adamovo stavení.
Poslední trasa Vás provede staletími. Je to trasa C. Pozoruhodnou stavbou je Rondel, což bývala původně hradební bašta, která byla koncem 16. století přestavěna na altán. Rondel se nachází uprostřed zámecké zahrady s arkádami a fontánou.
Dále si můžete prohlédnout město z hradní věže (hladomorny), která je vysoká asi 32 m. Vede na ní 149 schodů a k prohlídce nepotřebujete průvodce a vstup je samostatný.
Prostory zámku v Jindřichově Hradci jsou hojně využívány pro různé kulturní a společenské akce. Ať už to jsou divadelní představení, noční prohlídky hradu a zámku, koncerty nebo známá Folková růže. Jako největší lákadlo a turistická atrakce jsou bezesporu noční prohlídky zámku s Bílou paní. Je to divadelní pohádková romance, jak pro dospělé, tak pro děti. Zámecká kašna vypráví svůj tajuplný příběh a Vy v průběhu tohoto představení navštívíte nádvoří, černou kuchyni, kapli sv. Ducha i zámecký rondel. Divákům se zjeví i Bílá paní. O prohlídky bývá veliký zájem a proto je dobré rezervovat si vstupenky předem.
V areálu zámku v Jindřichově Hradci se nachází významná památka - původně gotický mlýn. Poprvé je zmiňován roku 1485.
pořad ČT Toulavá kamera - Zámecký mlýn v Jindřichově Hradci
Jedná se o významný gotický chrám z 2.pol.14.století, který je dominantou města Jindřichův Hradec. Orientované, zděné, pseudosíňové
trojlodí s dlouhým chorem, pětiboce uzavřeným. Na severní straně je čtyřboká hranolová věž se zvonovitou střechou a přístavky, sakristie a Špulířská kaple z let 1489-1506. V jižní fasádě jsou dva hrotité profilované portály.
V oknech jsou zachovány kružby a motivy trojlistů a čtyřlistů. Uvnitř je trojlodí rozděleno arkádami. Klenba trojlodí i choru je křížová, na obě přípory. V západní části trojlodí je kruchta na dvou pilířích o třech arkádách, podklenutá hvězdicovou klenbou. Špulířská kaple zasvěcena P.Marii je sklenuta krouženou žebrovou klenbou s figurálně zdobenými svorníky a plastickými postavami zvířat v klenebních polích. V oknech kaple jsou plamínkové kružby.
V kostele je vzácná křtitelnice z r.1525 a gotická socha Madony z r.1430. V presbyteriu je Mauzoleum Jáchyma z Hradce. V kryptě jsou pochovány ostatky pánů z Hradce a rodu Slavatů.
Kostel je otevřen pouze v době mší a církevních slavností.
V severovýchodním cípu historického jádra města Jindřichův Hradec se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších jindřichohradeckých pamětihodností, komplex kostela sv. Jana Křtitele s přilehlými budovami bývalého minoritského kláštera a později přistavěného špitálu.
Gotický kostel, na jehož místě stávala původně románská svatyně, vznikal postupně od začátku 13. století, v následujícím století byla postavena kaple sv. Mikuláše, jež bývá někdy označována za perlu vrcholné gotiky v jižních Čechách, a zahájena stavba kláštera. Původní bohatá gotická fresková výzdoba kostela, řadící se k nejvýznamnějším projevům českého nástěnného malířství poloviny 14. století, byla v horní části hlavní lodi částečně porušena hvězdicovou klenbou z 15. století.
Zajímavá architektura, bohatství nástěnných maleb, řada náhrobků, z nichž nejcennější je gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu (1492) z červeného mramoru a renesanční náhrobky pánů Špánovských z Lisova z 1. čtvrtiny 17. století, a raně barokní mobiliář kostela vytvářejí z celého komplexu ojedinělou památku středoevropského významu.
Kostel, který je ve správě jindřichohradeckého muzea, byl v nedávné době zpřístupněn, rovněž budova kláštera se rekonstruuje a bude v nejbližších letech zpřístupněna veřejnosti. Kostel slouží jako koncertní síň, jižní boční loď kostela využívá muzeum k výstavním účelům.
Západní část historického jádra města Jindřichův Hradec poznamenala stavební aktivita jezuitů, které do Jindřichova Hradce na konci 16. století povolal Adam II. z Hradce. Z podnětu své manželky Kateřiny z Montfortu pro ně založil kolej, k jejíž raně barokní budově s renesanční sgrafitovou fasádou přiléhá kaple sv. Maří Magdaleny.
Zajímavá stavba z 1. poloviny 17. století, jejíž interiér je zajímavý unikátní štukovou výzdobou, byla v nedávné době zrenovována a je využívána k výstavním a koncertním účelům. Na jezuitském gymnáziu, patřícímu k nejstarším v Čechách, se začalo vyučovat v roce 1595. Z pedagogů je nejznámější Bohuslav Balbín, proslulý historik, jehož jméno nese přilehlé náměstí. Stojí na něm renesanční budova bývalého jezuitského semináře z 1. poloviny 17. století, dnes sídlo jindřichohradeckého muzea.
K této budově přiléhá gotická, později renesančně přestavěná Nežárecká brána, jediná dochovaná z původních tří městských bran.
Muzeum sídlí v prostorách jezuitské koleje v Jindřichově Hradci. Národní muzeum fotografie je neziskovou kulturní institucí. Jedním z cílů Národního muzea fotografie je budování unikátní sbírky fotografií českých autorů a fotografické techniky. Prvním krokem bylo založení sbírky fotografií současných autorů, která dostala název Zlatý fond...
Web: Národní muzeum fotografie
1) Pěšky z vlakového a autobusového nádraží (nacházejí se vedle sebe) po trase Nádražní ul., Klášterská ul., Masarykovo nám., Panská ul., nám. Míru, Komenského ul. a Kostelní ul.
2) MHD z vlakového a autobusového nádraží, vystoupíte na zastávce Jindřichův Hradec, nábřeží. Dále půjdete na náměstí Míru, Komenského a Kostelní ulicí
3) Autem, nejbližší dvě parkoviště se nacházejí přímo u budovy Národního muzea fotografie
Jindřichohradecké muzeum bylo založeno jako městské v roce 1882, o dva roky později byly schváleny jeho stanovy a pro veřejnost zpřístupněna první expozice v prostorách zámeckého archivu. V roce 1888 byla expozice přestěhována do budovy na Zakostelecké náměstí, o čtyři roky později pak do obecního domu "Na váze" v Panské ulici.
V letech 1898 - 1927 sídlilo muzeum v budově bývalých masných krámů, kde si expozici za necelých 30 let prohlédlo okolo 18 tisíc návštěvníků, což je přibližně čtvrtina současné roční návštěvnosti. V roce 1928 byla otevřena nová
expozice muzea v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, kde se muzejní expozice nacházejí doposud.
V roce 1935 získalo muzeum svůj nejatraktivnější exponát, Krýzovy
jesličky.
V roce 1951 se jindřichohradecké muzeum stalo okresním, kterým bylo s výjimkou let 1963-4 až do roku 2003, kdy se jeho zřizovatelem stal Jihočeský kraj a instituce byla přejmenována na Muzeum Jindřichohradecka. Od 80. let minulého století muzeum spravuje rozsáhlý komplex kostela sv. Jana Křtitele a bývalého minoritského kláštera ve Štítného ulici, který prošel náročnou rekonstrukcí. V současné době jsou v areálu umístěny pracovny muzea, knihovna s badatelnou, konferenční sál, výstavní prostory a expozice. Muzeum jindřichohradecka uchovává ve své sbírce přes 50 tisíc položek, což představuje více než 100 tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty.
Tuto budovu na Balbínově náměstí v Jindřichově Hradci nechal pro svou tiskárnu přestavět Alois Landfras. Empírový vzhled, který se zachoval dodnes, dal budově její stavitel Josef Schaffer v roce 1827. Tehdy k původnímu domu přistavěl patro s portikem a balkónem. Landfrasové byli tiskařská rodina, původně jindřichohradečtí koželuzi, kteří se přestěhovali do Příbrami a odtud
koncem 18. století zpět do Jindřichova Hradce.
Členové rodiny spoluvytvářeli městské kulturní povědomí a patřili do galerie obrozeneckých měšťanů. Vydávali především nebeklíče, kalendáře a sbírky povídek. Nejvýznamnější z nich Alois Landfras, byl v letech 1850 – 1861 starostou města.
Z tiskárny více než sto let proudily ke svým čtenářům tisíce svazečků knížek lidového čtení, jarmarečních a pouťových písní, modliteb a modlitebních knih
i regionálních novin.
Nežárecká brána – je podobně jako pozdější přilehlý bývalý jezuitský seminář – prvkem městského opevnění Jindřichova Hradce. Z původních tří městských bran se zachovala právě jen tato jediná, dříve též nazývaná Linecká.
Původní středověká brána o dvou gotických
patrech byla rozšířena při výstavbě přilehlé budovy semináře o další patro pozdně renesanční podoby s klíčovými střílnami a sedlovou střechou. Na počátku 19. století vznikl ještě nástavec trojúhelníkového štítku, do něhož byly umístěny ciferníky hodin. V roce 1879 byly v bráně instalovány věžní hodiny jindřichohradeckého hodináře Martina Rezka.
Brána je na západní straně ozdobena kamenným reliéfem městského znaku v renesanční kartuši, vnitřní strana brány byla na konci 17. století opatřena malovanými erby Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jeho manželky Marie Markéty z Rappachu.
Centrem města Jindřichův Hradec je Náměstí Míru lidově nazývané "spodní" nebo "dolní náměstí". Horním náměstím je Náměstí Tomáše G. Masaryka.
Většina domů na Náměstí Míru má renesanční jádra. Po ničivých požárech z roku 1773 a 1801 prošlo náměstí rekonstrukcí, kterou vedl architekt J. Schaffer.
Dominantou Náměstí Míru je bezesporu dvacet metrů vysoký barokní morový sloup (sousoší Nejsvětější Trojice - Nanebevzetí P. Marie) na Náměstí Míru je dílem dačického sochaře Matouše Strahovského a pochází z let 1764-1766. Sloup je jedním z mnoha tzv. mariánských (morových) sloupů. Ty nechávala stavět katolická církev na našich náměstích.
Spodní část sousoší tvoří trojboký pilíř s výklenky, kde jsou umístěny sochy sv. Rosálie, sv. Anny s P. Marií a sv. Josefa s Ježíškem. Na volutách stojí sv. Prokop, sv. Jiří a sv. Vojtěch, nad nimi jsou sv. Hypolit, sv. Expeditu a sv. František Xaverský a ještě výš sv. Florian, sv. Jan Nepomucký a sv. Václav. Kolekci svatých završují archandělé, Michael, Gabriel a Rafael, hlavice nese postavy Boha otce a Boha syna, kteří drží korunu nad Pannou Marií. Duch svatý se vznáší ve svatozáři.
Z významných domů je nutno uvést zejména Langrův dům.
Má dvě popisná čísla (138 a 139). To proto, že na jeho místě stály dva domy z pozdní gotiky. Spojeny a renesančné přestavěny
byly až později. Pozdějšího data i přistavěný nárožní akrýř. Dům na první pohled zaujme sgrafity a výjevy ze Starého zákona,
které jsou datovány do roku 1579. Langrův dům se tak výrazně odlišuje od ostatních domů na náměstí. Nejstarší části domu
jsou přibližně z let 1530 - 1540 (přední a zadní trakt). Nádvorní arkádová pavlač je pozdějšího data.
Mezi majiteli staršího z domů (č.p. 139) patřila i vdova po Jáchymovi z Hradce - Anna z Rožmberka, která se sem přestěhovala po smrti manžela v roce 1565. V domě č.p. 138 je umístěna výstavní a prodejní umělecka galerie, konají se zde koncerty a komorní divadelní představení.
Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji města Jindřichův Hradec, nad řekou Nežárkou. Údajně byl založen kolem roku 1400. Historicky je doložen až od 16. století. Byl několikrát rozšířen (v 16., 18. a v 19. století). Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1714. Součástí hřbitova je rovněž hřbitovní domek a moderní funkcionalistická obřadní síň. Ta je vybavena původním zařízením a připojenou vozovnou a márnicí z třicátých let 20. století.
Františkánský klášter s kostelem svaté Kateřiny v Jindřichově Hradci byl postaven mezi roky 1478 a 1491. Pozdější požáry
a následné přestavby úplně změnily jeho původní vzhled. Klášter má vzhled raně barokní, kostel sv. Kateřiny pak renesanční.
Chrám je jednolodní, jeho presbytář je polygonální. Ve druhé polovině 17. století byly připojeny kruhové kaple sv. Antonína
a tzv. Portiuncula.
Proslulými se staly zdejší klášterní poutě, které se konaly vždy o první srpnové neděli. Jejich tradice se uchovala do současnosti.
V bývalém zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí, sídlí Dům gobelínů. Navazuje na více než stoletou tradici existence proslulých jindřichohradeckých gobelínových dílen.
Dům gobelínů nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s historií tkaní v Jindřichově Hradci a zhlédnout vznik nových i restaurování historických tapisérií, to vše s odborným výkladem. V budoucnosti by se sem měla přestěhovat i dílna gobelínů.
U zrodu tradice výroby gobelínů na jindřichohradecku stála Marie Teinitzerová, která v roce 1910 založila místní gobelínovou dílnu.
Pavel Hes
Italských legií 439/III
377 01, Jindřichův Hradec
GPS: N49°8'13.897'' E15°0'11.967''
Email: hesovi@centrum.cz
Mobilní telefon: +420 720 189 483, +420 723 316 230
Pro Penzion u Hesů - levné ubytování Jindřichův Hradec zhotovil Jiří Hes